Chytře s KNX! 3. Díl

Na mnohých výstavách a veletrzích se setkávám s celou řadou koncových zákazníků. Někteří z nich sdělují zkušenosti z výstavby svého rodinného domu nebo bytu. Ovšem předtím se dotazují, co umí KNX systémová instalace a jaké přínosy by jim mohlo přinést jejich využití.

Teprve po zjištění, že řízení všech funkcí v domě lze vzájemně provázat do jediného společného systému s jednoduchým, intuitivním ovládáním, s ovládacími prvky ve shodném designu a navíc s možností vyšších úspor energie na vytápění, sdělují svoje zkušenosti ze spolupráce s firmami zabývajícími se dodávkami elektrických instalací.

Již v době projektové přípravy takovýto investor získal neurčité informace o programovatelných instalacích. O dodávce elektrické instalace se dohodl s majitelem jemu známé specializované firmy. Ale když ho požádal o zpracování projektu a následnou dodávku této „chytré“ instalace, tento „podnikatel“ namísto upřesňování požadavků na řízení jednotlivých funkcí v domě ihned řekl, že takovouto „nespolehlivou, drahou a vůbec zcela nevhodnou instalaci“ si tam nemá dávat. Naopak mu dodá instalaci klasickou, která je „spolehlivá a levná“.

Po seznámení s možnostmi KNX instalace na výstavní akci tento člověk prohlásí, že je jen škoda, že se dříve detailněji neseznámil s tím, jak pracuje tato mezinárodně normalizovaná systémová instalace, protože jinak by prosadil její využití.

Nečastější mýty o KNX

  • KNX instalace je mnohonásobně dražší, než instalace klasická.
    Uveďme si jednoduchý příklad pro rekonstrukci elektrické instalace ve dvoupokojovém bytě v panelovém domě. Pro klasickou instalaci byla rozpočtem stanovena potřebná částka cca 50000 Kč.
    Jaké funkce jsou v takto velkém bytě v běžném panelovém domě zajišťovány klasickou elektrickou instalací?
    a) Zásuvkové okruhy (ty budou v KNX instalaci zcela shodné, pokud nebude požadováno nadstandardní spínání některých zásuvek).
    b) 8 až 10 spínaných světelných okruhů.
    Regulace teploty nebývá zajišťována, stínicími prostředky s elektrickým pohonem tyto byty rovněž nejsou vybaveny. Proto můžeme porovnávat rozdíly pouze ve spínání osvětlení. Počty jističů, proudových chráničů a svodičů přepětí budou v obou případech shodné. Nebudeme uvažovat prakticky zanedbatelné cenové rozdíly, týkající se množství kabelů a velikosti i náplně rozváděče a také montážní pracnosti. Porovnejme tedy pouze cenový rozdíl mezi použitými přístroji pro řízení provozu osvětlení.
    a) Pro klasickou instalaci počítejme s 10 ks elektroinstalačních spínačů v jednotkové ceně 120 Kč - celkem 1200 Kč.
    b) V KNX instalaci (obr. 10) využijeme 12násobný spínací akční člen v ceně cca 12000 Kč, k tomu budeme uvažovat 10 sběrnicových ovladačů v jednotkových cenách 1800 Kč. Nezbytným je napájecí zdroj pro napájení sběrnice v ceně 4000 Kč – celkem 34000 Kč. K tomu ještě přistupuje cena za naprogramování a oživení instalace ve výši kolem 5000 Kč.
  • Takže namísto 50000 Kč za klasickou instalaci by v případě použití KNX systémové instalace investor zaplatil kolem 88000 Kč, tedy přibližně o 57% vyšší částku. Ponechme stranou, že k dispozici zůstaly dva volné spínané kanály využitelné např. pro spínání vybraných zásuvek. Kromě toho lze vytvořit také centrální funkci. Tu však v takto malém bytě obvykle nevyužijeme. Můžeme ale směle konstatovat, že ani v naznačeném jednoduchém případě, v němž je sice cena systémové instalace vyšší než instalace klasická, jsme se zdaleka nedostali na několikanásobek ceny původní.
  • Jiná, pro KNX příznivější situace by nastala, kdyby v každém bytě byla měřena spotřeba tepla. Následoval by proto i zájem uživatelů bytů o skutečně kvalitní regulaci teploty v jednotlivých místnostech, s možností jednoduchého programování. A pokud by navíc byl byt vybaven elektricky ovládanými stínicími prostředky, cenový rozdíl mezi klasickou a systémovou instalací by se výrazně snižoval. Znamená to, že tento cenový rozdíl se již pro mnohé investory stává zcela zanedbatelným a mohou se tedy přiklonit k použití takové instalace, která zajistí velmi jednoduché řízení, společné pro všechny funkční oblasti (tedy i ve společném designu ovládacích prvků a silových i sdělovacích zásuvek), zabezpečí také vyšší úspory energie, než při použití klasických, vzájemně nespolupracujících lokálních řídicích systémů. A právě vyšší efektivita využívání energie bývá stále častěji tím rozhodujícím kritériem při rozhodování o tom, jakou instalaci si investor nechá namontovat a oživit.
    Zde opět ale narážíme na problém: Kdo dokáže investorům fundovaně vysvětlit skutečné rozdíly mezi klasickou a systémovou instalací, když v celé republice je necelých 280 vyškolených partnerů KNX, z nichž se ale jen menší počet skutečně zabývá návrhem a dodávkami KNX systémových instalací?
  • Systémová instalace KNX je nespolehlivá a má malou životnost!
    Všechny prvky pro KNX instalace podléhají povinné certifikaci v asociaci KNX, na základě předchozích úspěšných náročných zkoušek v některé z pouze 5 stanovených zkušeben. Kromě běžných zkoušek ověřujících elektrickou bezpečnost a elektromagnetickou kompatibilitu přistupují další testy, jejichž účelem je prověření vyšší spolehlivosti, než jakou se mohou vykazovat elektronické přístroje a zařízení pro běžné komerční využití. Mezi tyto zkoušky patří např. prověření základní odolnosti proti přepětím vznikajícím ze spínacích procesů podle ČSN EN 50090-2-2.
    Kromě toho, praxe vycházející z dosavadních 18letých zkušeností naznačuje, že životnost těchto instalací je skutečně velmi dlouhá a patrně bude výrazně delší, než původně předpokládaných 20 let. Nejstarší, ale přitom bezproblémově fungující KNX instalace pocházejí teprve z roku 1993.
    Podmínkou vysoké spolehlivosti a dlouhé životnosti je ovšem dodržení všech pravidel, se kterými se seznamují účastníci základních KNX kursů. Mimo jiné mezi ně patří způsoby kladení sběrnicového kabelu, dodržování správného topologického uspořádání a také využívání svodičů přepětí.
  • Starší KNX přístroje nedovedou komunikovat s přístroji novými ani s přístroji různých výrobců!
    Časově nejnáročnější částí zkoušek KNX přístrojů je prověřování kompatibility, tedy ověření vzájemné komunikace přístrojů, které jsou určeny pro shodné funkce. Tato komunikace je založena na přesném definování a následném využívání tzv. typů datových bodů v aplikačních programech všech KNX přístrojů. Takže za všech okolností budou mezi sebou komunikovat ty přístroje, které využívají KNX komunikační protokol. A opět praxí je již ověřeno, že starší přístroje od jednoho výrobce bezproblémově komunikují s později doplňovanými přístroji jiného výrobce.
  • KNX instalace neumí komunikovat s lokálním řídicím systémem firmy XYZ!
    Ano, toto tvrzení je sice pravdivé, avšak jen z toho důvodu, že firma XYZ používá pro komunikaci vlastní uzavřený protokol a nemá zájem na tom, aby její systém mohl komunikovat se systémy jinými. Proto svůj systém ani nevybavila komunikačním rozhraním alespoň na některý z otevřených protokolů.
  •  

    Jak je tomu v malých projektech?

    Dalším mýtem, velmi rozšířeným mezi osobami jen povrchně seznámenými se systémovými instalacemi, je tvrzení, že KNX instalace jsou cenově výhodné jen v rozsáhlých objektech. Porovnejme si však ceny potřebných přístrojů pro skutečnou instalaci, kterou před několika lety řešil jeden projektant. Požadoval ruční i dálkové ovládání 4 světelných (zářivkových) okruhů a 4 žaluzií, s možností vytváření scén a centrálních funkcí. Pro splnění těchto požadavků i v klasické instalaci zde bylo potřebné použít elektronické přístroje pro řízení osvětlení podle zapojení na obr. 11 a v zapojení podle obr. 12 pro řízení žaluzií. Ruční ovladač pro IR dálkové ovládání podle obr. 13 je shodný pro klasickou i systémovou KNX instalaci.

    Potřebné přístroje pro tuto klasicky pojatou instalaci:

    • 4 ks elektronických žaluziových spínačů po 3000 Kč
    • 4 ks zářivkových stmívačů po 1000 Kč
    • 1 ks dálkový ovladač za 2500 Kč
    • 1 ks tlačítkový ovladač za 150 Kč
    • 1 ks tlačítkový žaluziový ovladač za 500 Kč
    • 8 ks tlačítkový ovladač s přijímačem dálkového ovládání po 2200 Kč
    • 2 ks pětinásobný rámeček po 400 Kč

    Za všechny tyto přístroje (bez vodičů a montáže) zaplatí zákazník přibližně 28350 CZK.

    V případě KNX systémové instalace bude schéma zapojení podle obr. 14. K tomu jsou potřebné přístroje:

    • 1 ks čtyřnásobný spínací a stmívací akční člen za 10000 Kč
    • 1 ks čtyřnásobný žaluziový akční člen za 7000 Kč
    • 1 ks pětinásobný tlačítkový ovladač s IR přijímačem za 7000 Kč
    • 1 ks dálkový ovladač (shodný jako v předešlém případě) za 2500 Kč
    • 1 ks napájecí zdroj pro napájení přístrojů na sběrnici za 4000 Kč

    Cena těchto přístrojů se bude pohybovat kolem 30500 CZK, přitom silové zapojení je výrazně jednodušší a tedy méně pracné. Samozřejmě, přistupuje zde ještě určitá částka za naprogramování a oživení systémové instalace, ale i tak bude KNX instalace jen nepatrně dražší, než instalace klasická! Navíc dovoluje jednoduché rozšiřování o případné další funkce.

    Jak je vůbec možné, že tak malá instalace není v systémové variantě výrazně dražší, než instalace klasická? Pouze proto, že byl požadován vysoký komfort při ovládání, který (právě v takovém malém rozsahu) je ještě možné zajistit klasickou instalací. Jinými slovy můžeme říci, že v klasické instalaci jsme narazili na strop jejích možností. Přitom jsme přešli fakt, že v klasické instalaci musíme dělit scény na dvě části – dvě pro osvětlení a dvě pro žaluzie. Rovněž centrální funkce budou rozděleny na dvě části. Avšak v KNX instalaci bude možné vytvořit až 6 společných scén. Centrální funkce bude jen jedna – společná – v souladu s výchozími předpoklady.

    Přes všechny uvedené klady přetrvává stále malý, jen velmi pozvolna se zvyšující zájem investorů o využívání KNX systémových instalací. Kde bychom mohli hledat příčiny této nízké úrovně vědomostí o KNX instalacích?

    Příčiny malého zájmu o KNX instalace v ČR.


    Jsem plně přesvědčen, že kořeny tohoto nezájmu je nutné hledat především ve školách. Mnohaleté úsilí o doplnění osnov pro střední elektrotechnické odborné školy o alespoň základní informace o KNX systémových instalacích, se dosud, až na malé výjimky, nesetkávají s dostatečným ohlasem, především u vyučujících. Jednou z mála výjimek je SPŠE Plzeň, která společně s dalšími středními školami z Recklinghausenu (Německo), Kokemäki (Finsko), Békéscsaby (Maďarsko), Modeny (Itálie) a Genku (Belgie) dlouhodobě pracuje na společném projektu „Comenius Smart KNX Home“. Tento projekt již byl oceněn jako nejúspěšnější v kategorii mladých účastníků soutěže „KNX Award 2010“ při vyhodnocování soutěže během loňského veletrhu Light & Building ve Frankfurtu nad Mohanem, bohužel ale bez účasti zástupců z Plzně.

    Do letošní soutěže „KNX WorldSkills“ konané v Londýně od 5. do 8. října, vyhlášené pro středoškoláky z celého světa, se mezi 950 soutěžících z 51 zemí nepřihlásil ani jeden účastník z ČR. Tři zlaté medaile získali středoškoláci z Austrálie, Švýcarska a Irska a dvě bronzové medaile pak účastníci z Norska a Koreje. Výstavu, spojenou s touto akcí shlédlo více než 200000 návštěvníků. Další podrobnosti: http://www.knx.org/news-press/knx-journal/http://www.knx.org/news-press/news/, kde jsou také odkazy na obrazové reportáže z této akce.

    Ve vysokém školství u nás není situace o mnoho lepší. Pouze tři vysoké školy (ČVUT Praha, Baťova univerzita Zlín a VUT Brno) mají ve výbavě svých laboratoří také KNX pracoviště a věnují se i výchově budoucích projektantů systémových elektrických instalací.

    Jak to tedy vlastně je?

    Je KNX instalace vhodná jen pro rozsáhlé objekty? Anebo je vhodná i pro malé objekty?

    Pro rozsáhlé instalace je určitě vhodná. U středně velkých a malých instalací se musíme rozhodnout podle toho, zda požadujeme:

    • společné řízení vyššího počtu funkcí,
    • jednoduché a komfortní ovládání,
    • úspory provozních nákladů,
    • možnost jednoduchých dodatečných úprav.

    Kterékoli z těchto kritérií může být tím ukazatelem, který rozhodne právě o využití KNX instalace.

    Literatura:

    [1] Materiály asociace KNX www.knx.org
    [2] Soubor norem ČSN EN 50090
    [3] EN 15232: 2007
    [4] Školicí podklady ABB
    [5] Archiv autora

     

     

    Ing. Josef Kunc

    Kontaktní údaje

    email:

    telefon: +420 774 345 646

    CZ | SK